Autoři

Narozená 30. 5. 1884 v Berouně, zemřela 1. 12. 1963 v Liberci.

Česká malířka, jejíž tvorba je úzce spjata s Podkarpatskou Rusí, kde ve 30. letech 20. století působila mezi tamními českými a rusínskými výtvarníky.

Studovala na pražské UMPRUM (1900–1905) a poté na škole prof. W. Thora v Mnichově. Po návratu do Prahy pracovala v uměleckém družstvu Artěl (1906–1915) a roku 1915 se provdala za Františka Špálu, bratra malíře Václava Špály.
Po svatbě žila s manželem delší dobu na Podkarpatské Rusi, v Sevluši a Užhorodě, kde čerpala podněty z tamní krajiny, architektury a života místních obyvatel. V té době se pohybovala v okruhu umělců spojených s formováním podkarpatské výtvarné školy – například Josifa Bokšaje, Adalberta Erdélyiho, Andreje Kocky či Dvana Šarpotokiho. Právě díla těchto autorů se často objevují ve stejných sbírkách jako její obrazy, což dokládá její vazbu na prostředí tamní umělecké komunity.
Ve své tvorbě se věnovala převážně krajinomalbě a zátiší. Její práce se vyznačují jemnou barevností, vyváženou kompozicí a citlivým zachycením světla. Z námětů převažují podkarpatské a české krajiny, zejména motivy z okolí Turnova a Českého ráje.
Milada Špálová patří k umělkyním, které dokázaly propojit českou výtvarnou tradici s poetikou karpatského regionu, a její dílo tak zůstává cenným dokladem kulturního dialogu mezi českým a podkarpatským uměním meziválečné doby.