Autoři

Narodila se 11. 11. 1909 v Žinkovech u Nepomuku a zemřela v roce 1991 ve Freudenstadtu.

Po obecné škole absolvovala reálné gymnázium v Plzni a v letech 1932 – 1938 vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Maxe Švabinského. V letech 1937 a 1938 studovala souběžně v Paříži na Akademii Beaux de Arts a u prof. Františka Kupky. Po absolvování studií poprvé vystavovala v Brně v roce 1940, spolu se sochařem Jindřichem Wielgusem, v pavilonu Aleš. V roce 1942 přesídlila do Prahy, aby se zde ve výstavní síni Melantrich představila téhož roku na své souborné výstavě, na téma „Paříž“. Po osvobození ČSR spojenci se začala specializovat převážně na olejomalbu a tématicky na náměty z baletů Národního divadla v Praze. Jako členka spolku Aleš vystavovala v galerii Platýz v roce 1951 na téma „Labutí jezero“. V roce 1964 se konala její první souborná výstava v zahraniči, ve Vídni. V témže roce vystavovala v Luzernu a Curychu. V tomto roce také odešla do exilu a od té doby žila převážně ve Spolkové republice Německo. Bylo jí poctou, že v 70. letech byla vyzvána, aby portrétovala členy rodiny prezidenta USA, Ronalda Reagana, jak také realizovala. Osobní poděkování prezidenta z Bílého domu je toho vzácným dokladem. V osmdesátých letech umělkyně vystavovala pravidelně jednou ročně ve Freudenstadtu, kde v roce 1991 zemřela, krátce po setkání se svými nejbližšími z Čech, kam se tolik toužila po celou dobu exilu vrátit. Cyklus monumentálních pláten-olejomaleb „Labutí jezero“ dnes zdobí pracovnu šéfa baletu Národního divadla v Praze. (zdroj www.zinkovy.cz)